Hasiči Lány

Historie lánského sboru

Technické vybavení lánského sboru

Desatero

Historie lánského sboru

 

První sbory, které vznikaly na našem území, byly německé, a to roku 1854 v Zákupech a r. 1861 v Liberci. Vznik prvního sboru v Čechách se datuje roku 1864 a to v královském městě Velvary. Postupně se přidávala další města (Slaný, Kladno, Beroun, Rakovník). A také roku 1881 došlo na nedalekou ves Lány, která tehdy byla součástí křivoklátského panství, v majetku knížecího rodu Fürstenberků.

Princ Emil z Fürstenberku, poručík tohoto panství, oslovil obecní zastupitelstvo a založil sbor dobrovolných hasičů. Stal se jejím starostou a jeho zástupcem se stal starosta Lán, Jan Breník. Sbor měl 21 členů. V roce 1883 vstoupil lánský sbor do nově vzniklé „Hasičské župy“ pod názvem „Podkožov Žďár“, která sídlila v Unhošti.

Roku 1889 byl založen sbor dobrovolných hasičů ve Vašírově, jednalo se o lánskou pobočku, čítal 13 členů, spolupracoval s lánským sborem, od kterého dostával techniku a vybavení. V 80. letech sbor zanikl a všechen jeho majetek byl převeden na lánské hasiče.

Roku 1894 přestoupil sbor do nově vznikající župy v Novém Strašecí.

Roku 1921 bylo panství prodáno Československé republice a tím sbor přestal patřit rodu Fürstenberků a spadal pod stát. Velitelskou hodnost ve sboru převzal dosavadní zástupce a starosta obce Jan Frolík. V této době se sbor začal více zapojovat do kulturních činností aj. (pořádání plesů, divadlo, dramatické kroužky).

O sbor se také velice zajímal prezident T. G. Masaryk, který podporoval dobrovolnou práci a vážil si každého hasiče. V roce 1926 byl na sjezdu „Hasičské župy č. 67“, se sídlem v Novém Strašecí, jmenován čestným členem a byl také požádán o vedení této župy a o svolení nést jeho jméno, tak vznikl název „Hasičská župa novostrašecká T. G. Masaryka č. 67“. Když zemřel prezident Masaryk, 14. září 1937, doprovodil ho sbor, stejně jako jeho manželku, na poslední cestu na lánský hřbitov. Poté každý rok 14. září zapalovali hasiči „Masarykovu vatru“ (tento pietní akt se koná i dnes). Ve 40. letech zanikl župní systém a sbory se sdružovaly do výboru „Národní fronty“. Tím vznikl název „Hasiči“ a zpolitizovaný název „Požárníci“.

Takto sbor fungoval dalších padesát let až do roku 1989, kdy byla zrušena „Národní fronta“. Od této doby existuje pouze jeden název, a to „Hasiči“.

Dnes jsou hasiči jednou z nejvytíženějších záchranných složek (požáry, povodně a další záchranné práce), stále pořádají mnoho kulturních a sportovních akcí (plesy, dny dětí, závody…), a také pracují s mládeží.

 

Osobnosti sboru

zakládající:

princ Emil z Fürstenberka                 - patron a starosta

kníže Max E.  II. z Fürstenberka     - velitel

Jan Frolík                                           - podvelitel

Jan Breník                                          - místostarosta

MUDr. Bedřich Schneider                - jednatel

Jan Ulrich                                          - pokladník

 

 starostové od roku 1881 do 2006

 E. Fürstenberk, J. Breník, A. Douša, J. Krákora,

 F. Fencl, J. Šnobl, F. Pošmourný, J. Krumphanzl,

 J. Kučera, Ing. Z. Ešner, F. Linc, JUDr. V. Picka,

 M. Suchá.

 

velitelé od roku 1881 do 2006

M. Egon II. Fürstenberk, J. Frolík, J. Jelínek,

B. Ševčík, J. Husák, J. Pošta, J. Krákora,

F. Pošmourný, F. Fencl, V. Vacek, V. Čermák,

 M. Černý, K. Čermák, V. Matějka, F. Linc, K. Pošta.


 

Technické vybavení lánského sboru

 

Ve svých začátcích byl sbor vybaven ruční pístovou stříkačkou, na každé straně pumpovali čtyři hasiči a byla tažena párem koní.V roce 1944 byl sbor vybaven první motorovou stříkačkou firmy Holeček.

Po roce 1945 zakoupil sbor své první auto. Byl to německý, vzduchem chlazený terénní osmiválec posazený do písmen V, který Němci vyráběli speciálně pro invazi v Africe. Značka vozidla Steyer Daimler. Toto vozidlo bylo ve sboru až do konce 70. let.

Roku 1962 bylo vozidlo na příkaz vyměněno za vyřazené vozidlo z armády Tatra 805. Bylo to nákladní jednotunové auto poháněné osmiválcovým motorem T-603.

V průběhu 50. let vlastnil sbor stříkačku PPS-8 osazenou dvoutaktním motorem Minor, kterou po roce 1960 předal sboru vašírovskému a sám získal stříkačku DIS-16. Ta sloužila u sboru jen krátce a na počátku 80. let získal sbor stříkačku PPS-12, kterou vlastní dodnes. Je opatřena motorem Škoda 1203 a byla umístěna ve dvoukolovém vleku vybaveným hasičským příslušenstvím.

Do roku 1990 sloužila u sboru Tatra 805, v tomto roce byla vyřazena a následujících šest let používal sbor k tahání techniky obecní multikáru a soukromé vozidlo jednoho z členů sboru „Praga RND“.

Až přišel rok 1996, kdy sbor slavil 115. výročí založení, dostal sbor od obce cisternový vůz Š 706 RT – Cas 25, o rok později dostal sbor za pomoc při stavbě voliér pro bažantnici na Amálii od lesní správy Lány vysloužilý vůz sovětské výroby značky UAZ. Tento vůz, původně používaný jako mikrobus byl zrekonstruován a používán až do roku 2000. Tohoto roku byl prodán a koupen nový vůz AVIA Furgon. Vůz byl zgenerálkován a byl vybaven jako zásahové vozidlo k dopravním nehodám. Vybavení: vysokotlak, elektrocentrála, stříkačka PPS-12, plus veškeré příslušenství. Tento vůz sloužil až do roku 2003, kdy byl vyřazen pro technickou závadu. Na podzim zakoupil sbor vůz Mercedes D 100, který byl upraven pro potřebu hasičů při převozu osob.

Na konci tohoto roku sbor dostal od profesionálních hasičů Tatra 148 - Cas 32. Na jaře 2004 dostal sbor od státu vyřazené armádní vozidlo Liaz K-101 Cas 25. Poté byl prodán cisternový vůz Š 706 RT – Cas 25 jinému dobrovolnému sboru.

Nyní sbor vlastní dva cisternové automobily, mikrobus, dvě stříkačky PPS 12 (jedna zapůjčena od Školského zemědělského podniku Lány, která slouží jako zásahová; druhá je vlastní a slouží pro závodní účely),dále dvě PPS 8 (jedna zapůjčena od Lesní správy Lány; druhá je vlastní), elektrocentrála, motorová pila Jonsseret, nafukovací člun, dýchací techniku, lezeckou výbavu  a další potřebné vybavení pro vykonávání hasičské práce